Jan Manak, BNP Paribas AM

Další weblog Poradci-sobě.cz

  • Kategorie

  • Sociálně odpovědné investování verze 2020

    O sociálně odpovědném investování tu občas píšu od roku 2010. Za to dobu se investičí trh zcela proměnil, z okrajového tématu se stal mainstream, kterému, pravda, mohutně pomáhá regulace. Nicméně nedáno jsem byl na akci jedné banky, a hlavní ekonom v úvodní řeči  smíchal dohromady různé pojmy s vazbou na sociálně odpovědné investování  a já si uvědomil, že i finančním odborníkům splývají různé přístupy, které využívají správci při zařazování sociálně odpovědného přístupu ke správě peněz.

    A proto jsem se rozhodl se s Vámi podělit o zajímavý článek na platformě IPE, který se věnuje aplikaci SRI kritérií  mezi holandskými penzijními fondy.

    Nizozemští správci patří k naprosté špičce jak ve všeobecné správě, tak při aplikaci SRI. Tímto směrem jde institucionální správa peněz. 90% institucionálně poptávaných mandátů v Evropě požaduje integraci ESG kritérií do správy. Článek najdete na tomuto odkazu:

    https://www.ipe.com/news/survey-dutch-pension-funds-accuse-asset-managers-of-greenwashing/10047822.article

    Zhruba uprostřed najdete tabulku, která říká, kolik procent nizozemských penzijních fondů využívá jakou techniku. Samozřejmě součet vysoko přesahuje 100%, protože mnohé z technik lze kombinovat, nebo dokonce některé vnímám jako podmnožinu jiných, jak vyplyne z následujícího textu.

    • 90% penzijních fondů využívá negativní selekci. I my jsme takto začínali, když jsme v roce 2003 spouštěli první SRI fond. Podstatou je vytvoření nefinančních kritérií pro každý sektor, přeměření kritérií na každém emitentovi, seřazení všech firem v sektoru podle SRI skore a odstřižení nějakého procenta firem, které jsou nejdál od určitého etického ideálu. Prakticky všechny fondy, které v ČR nabízíme, používají takový filtr. Je lhostejné, jestli vyřadíte 10%, 20% nebo třeba 33% firem.
    • Cca 80% využívá tzv. engagement. Jde o využívání vlivu, které máme jako správci ve firmách směrem k větší odpovědnosti. Čili je to způsob, jak tlak se na větší sociální odpovědnost přenáší z finančních společností do reálné ekonomiky. Tohle procento mě překvapilo, to znamená poměrně velkou interakci každého fondu se stovkami či tisíci firem. Nemyslím, že by české penzijní fondy byly tak daleko a diskutovaly složení představenstva s firmami, do kterých investují.
    • Přes 70% fondů se podílí na hlasování valných hromadách. To je vlastně jiná forma engagementu, typickými tématy je excesivní odměňování managementu, zlaté padáky a další otázky zejména v oblasti corporate governance. Správci často uzavírají koalice pro jednotlivá hlasování a dohromady disponují velkou hlasovací silou, takže mají na management velký vliv.
    • Systematická intergace ESG kritérií – velká část fondů v naší nabídce má kritéria ESG plně integrovaná do procesu výběru titulů do portfolia. Jde o systematické skorování emitentů z pohledu vztahu k životnímu prostředí, sociální odpovědnosti a kvality firemní správy. Navíc systematický skoring Vám umožňuje sledovat progres, který je často důležitější, než absolutní úroveň.  naší ambicí u fondů s takovou integrací ej dosahovat lepších ESG parametrů, než má benchmark. Tento tým má v naší firmě téměř 30 lidí.
    • Dalším stupněm je investování podle dopadů, anglicky Impact. To je poměrně nové slovo, zmiňoval jsem ho v mém článku z listopadu 2018: http://janmanak.poradci-sobe.cz/2018/11/17/impax-slavi-20-let/ . Wikipedie definuje Impact investing takto: Impact investing refers to investments “made into companies, organizations, and funds with the intention to generate a measurable, beneficial social or environmental impact alongside a financial return”.[1] Impact investments provide capital to address social and/or environmental issues. Čili cílem je dosahovat měřitelných sociálních a environmentálních dopadů  vedle těch finančních.
    • Best – in – class investování. Cambridgeský institut for Sustainable Leadership definuje tento přístup takto: Best in class (ESG) investment refers to the composition of portfolios by the active selection of only those companies that meet a defined ranking hurdle established by environmental, social and governance criteria. Typically, companies are scored on a variety of criteria. Tedy investování pouze do těch společností, které, plní řadu požadavků. V našem pojetí se trochu překrývá s první kategorií. liší se pouze přísnější  selekcí nevyhovujících titulů. Například místo 10% jich vyřadíte z každého sektoru třetinu či více.
    • A vrcholem ESG pyramidy je tematické investování, které má zase velmi blízko k “Impactu”. Je třeba říct, že ne každé tematické investování musí mít nějakou vazbu na ESG, například téma e-commence asi není prvoplánovitě sociálně odpovědné. čili zužme diskuzi na ESG+ tematické investování. Protože téma často definuje právě pozitivní dopad na tu kterou oblast : vodohospodářství, energetická transformace, odpadové hospodářství, udržitelné potravinářství.

    Na jednotné definici se v rámci EU teprve snažíme dohodnout. O tom je aktuální velká debata o taxonomii.

    A více najdete na této stránce už zmíněného Cambridgského institutu:

    https://www.cisl.cam.ac.uk/business-action/sustainable-finance/investment-leaders-group/what-is-responsible-investment#:~:text=Best%20in%20class%20(ESG)%20investment%20refers%20to%20the%20composition%20of,on%20a%20variety%20of%20criteria.

    S určitou nadsázkou můžete za SRI produkt označit takový, který vyřadí 2% nebo 5% nejkontroverznějších emitentů a na druhé straně to může být velmi seletivní fond, který má v průměru 85% tržeb z  jednoho něbo několika témat, která jsou obecně považována za ustřední pro sociální odpovědnost.

    Integrace ESG kritérií a vyloučení firem, které jsou na chvostu standardů v rámci svých sektorů má hluboký smysl a to zejména v této pohnuté době. Příkladem budiž nedávný krach společnosti Wirecard. Náš tým ESG specialistů detekoval problémy právě v oblasti corporate governance dávno před letošním dubnem a kvůli zařazení v posledním decilu v oblasti “G” byly emise společnosti vyřazeny ze všech portfolií, které v tu chvili měly proces s integrovanou správou ESG. Wirecard byla významná společnost zařazená do mnoha indexů včetně napříopad Eurostoxx 50, absence titulu pomohla mnoha našim fondům k letošní nadvýkonnosti.

    Pročítal jsem si staré diskuze na tomto serveru, mnozí z Vás vyjadřovali skepsi ke schopnosti ESG generovat nadprůměrné výnosy. Věřím, že i tento článek pomůže zvrátit negativní postoj české investorské obce k ESG a k sociální odpovědnosti obecně. Myslím, že se v posledních letech hodně změnilo, mnozí, zejména mladí investoři jsou mnohem otevřenější.

    Samozřejmě, cítím a sdílím obavy z překotného zařazování, ze snahy prosadit uhlíkovu neutralitu o x let dříve. Tak jako u všeho, dochází při implementaci ESG k některým přehmatům. Takový ten přístup od zdi ke zdi, aby se život ustálil někde uprostřed. Ale to už jsme jinde, pro praktický život investora vidím využití ESG jako smysluplné a často vedoucí k ochraně investovaných prostředků.

     

     

    Komentovat příspěvek

    Komentáře mohou vkládat pouze registrovaní.