Jan Manak, BNP Paribas AM

Další weblog Poradci-sobě.cz

  • Kategorie



  • Autor blogu

    Jan Maňák ING, MBA

    „I po dvaceti letech na trzích se stále učím... kromě číslovky ani po 5 letech nemusím na tomto mottu nic měnit :)”

    Společnost: BNP Paribas Asset Management

    Pracovní pozice: Ředitel obchodu pro ČR, Polsko a Slovensko

    Specializace: Investice

    Region: Praha a Středočeský kraj

    Harcovník finančních trhů. krizi roku 1997 jsem prošel jako dealer na peněžních a derivátových trzích (GiroCredit ČR a Erstebank ČR), následně jsem se 6 let staral o Treasury potřeby velkých českých společností abych se 2 roky staral o nabídku investičních produktů České spořitelny. Od léta 2008 zastřešuji investiční produkty BNP Paribas Asset Management v regionu CEE. Poradci a klienti mé fondy znají pod jmény Parvest, BNP Paribas L1, BNP Paribas Plan a další. Moji přímí klienti jsou privátní bankéři, brokeři, instituce, správci fondů. Nepřímo každý, kdo se někdy zajímal o investice.

    Jak to vidím já … koronavirus a trhy (23/3/2020)

    V posledních týdnech se bavím s mnoha relevantními lidmi z branže, s portfolio manažery, investičními stratégy. Karanténa zbrzdila ekonomiku k nule a na trhu převádá pesimismus. Velmi sofistikovaní hráči na trhu předvídají dlouhodobý kolaps ekonomiky.

    Podobným šokem jsme si prošli po krachu Lehman Brothers v září 2008 a já jsem doufal, že další krize podobného rozměru se už nedočkám. A stále věřím, že se hluboké a dlouhé recesi vyhneme.

    Co je podobné? Strmý propad trhů a recese, které se Evropa ani USA nevyhnou. Do Evropy v obou případech přišel prvotní impuls poklesu z venku, šlo o exogenní faktor.

    Co je rozdílné? V roce 2008 jsme byli svědky (i účastníky) finanční krize, které se postupně přelila do reálné ekonomiky. Evropa byla zasažena sekundárně, ale z velmi slabého růstu se vlastně za dvanáct let nevymanila. Teď je minimálně český finanční sektor v dobré kondici, dobře kapitálově vybavený, krize přichází z reálné ekonomiky. Tu zasáhl souběh poptávkového a současně nabídkového šoku.

    Dodavatelské řetězce se v posledních 20 letech neobyčejně globalizovaly, Čína se podílí na subdodávkách, o kterých v některých případech výrobci finálního produktu neměli ani vědomí. Výrobci dnešních moderních technologických celků jsou závislí na ohromném množství výrobců komponentů a na dlouhých cestách, kudy tyto komponenty cestovaly ke konečnému výrobku. To všechno „prasklo“ počátkem letošního roku, když Čína izolovala oblasti se 60 miliony obyvatel a přetrhaly se řetězce například s antibiotiky.

    To je nabídková strana šoku.

    Poptávková strana se projevila po vyhlášení karantény nejprve z v asijských, později evropských a brzy nepochybně i v amerických zemích, mnoho profesí přišlo o zákazníky, celá řada služeb byla zakázaná (restaurace, hotely, taxíky, kadeřnictví, posilovny atd). Zavřely se školy a rodiče některých museli zůstat proto, aby se o své ratolesti mohli postarat.

    Došlo tedy k výpadku jak na straně nabídky, tak zejména na straně poptávky.

    Regulátoři v posledních deseti letech svazovali finanční sektor stále se prohlubující regulací, což byl do určité míry trest za způsobení finanční krize v roce 2008, ale rodící se krize má svůj zdroj zcela jinde. Nyní budeme potřebovat silné a kapitálově vybavené banky, které budou schopné absorbovat část šoků z reálné ekonomiky. V tomhle máme výhodu, vyšší úrokové sazby pomohly bankám v posledních dvou letech vytvořit nějaký kapitálový polštář, které si jejich mateřské banky v eurozóně vytvořit nedokázaly. Úrokové sazby v eurozóně totiž v posledních 5-6 letech se pohybovaly záporu a banky čelily několika tlakům na ziskovost v prostředí přemíry regulace, záporných úrokových sazeb, ploché výnosové křivky a v neposlední řadě taky fintechu, který bankám selektivně ukusoval marže na ziskových transakcích.

    Tak jak pandemie rychle paralyzovala nejprve část Číny a posléze Evropu a zbytek světa, vlády a centrální banky se dokázaly zmobilizovat k masivní odpovědi a teď před námi stojí otázka, zda trhy budou tuto pomoc považovat za dostatečnou.

    Vedle tradičního snížení úrokových sazeb, kdy například FED v březnu ve dvou krocích snížil sazby na nulu, centrální banky přikročily k odkupu dluhopisů. To vládám umožňuje stimulovat ekonomiku a mají jistotu, že centrální banky budou dluhy nakupovat. Zároveň z dluhopisových trhů v posledních týdnech odešla likvidita. Lze očekávat, že ta se vrátí s tím, jak centrální banky budou garantovat snadný přístup k likviditě.

    Tak, jako požár domu neuhasí první kapka, tak i tady vidím, že úřady už hasí, ale požár na trzích zatím hoří.

    Toto může být zajímavá investiční příležitost pro investory, kteří mají hotovost nebo jsou konzervativně zainvestovaní a čekali na příležitost nakoupit levně při propadu.

    Samozřejmě zůstává řada otazníků. Ekonomiky mnoha zemí jsou paralyzované, počty nakažených rostou každým dnem. Doktor Prymula očekává, že počet nakažených v ČR překročí 8 500 do konce března. Epidemiologická opatření uzavřela hranice a to nesvědčí zahraničnímu obchodu. Nevíme, jak dlouho budou trvat nejpřísnější opatření a zda se podaří zachovat pracovní místa.

    Akciové trhy poklesly o 25-40% od nedávných maxim a zdají se být levné v porovnání k jejich ziskovosti, ale velkou neznámou je, jak se epidemie podepíše na poklesu jejich ziskovosti v letošním a případně příštím roku. A některé příliš zadlužené firmy asi nejbližších 2-3 čtvrtletí nemusí přežít. Dnešní výnosy firemních dluhopisů vysokého výnosu v USA předpokládají 10% míru bankrotů, zatímco na začátku roku to bylo pouze 3,1%. Není tedy jasné, jestli dosavadní masivní pokles trhů je dostatečný vzhledem k budoucímu a nevyhnutelnému poklesu zisku firem jako celku.

    Ale zkušenost ze všech krizí, kterými jsem na finančních trzích prošel (tedy měnová krize 1997, ruská krize 1998, prasknutí dot.com bubliny v letech 2000-2003, globální finanční krize 2008-9 a řecká krize 2011) mi říkají, že reakce trhu je přehnaná, lidstvo si najde nějaké cesty, jak tu žít i s tímto dalším koronavirem a že trhy se přenesou i přes tuto krizi, jakkoliv vůči ní v této chvíli nevidíme žádné snadné a levné řešení.

    Neomezené nákupy dluhopisů ze strany FEDu jsou mocným nástrojem, jakkoliv primární problém koronaviru samozřejmě nijak neřeší. Ale dávají společnostem i bankám čas se nadechnout a hledat optimální způsob, jak minimalizovat finanční ztráty v reálné ekonomice i finančním sektoru. Podobně i příslib Evropské centrální banky nakoupit letos dluhopisy za 750 miliard euro je také obrovské množství peněz, které v nejbližší době do ekonomiky přitečou a dodají potřebnou likviditu

    Také vlády mnoha zemí, které ještě před měsícem nedokázaly najít souhlas k tzv. fiskálnímu stimulu (například Německo), v současnosti připravují bezprecentní podporu náhle zamrzlé ekonomiky. Domnívám se, že část opatření půjde do masivních investic do infrastruktury: telekomunikace, železnice, vodohospodářství. Mnohé byly zanedbávané desítky let a současná potřeba podpořit ekonomiku pomůže získat potřebné zdroje. V tom může být i pozitivní prvek celé situace – školství a zdravotnictví během měsíce muselo skočit z 20. do 21. století. Digitalizace obou oblastí veřejné služby je možná bolestivou, ale v dlouhém horizontu pozitivní externalitou dnešní situace.

    To vše mě utvrzuje, že bezprecedentně strmý a hluboký pokles trhů je přehnaný. Původcem dnešní krize není finanční sektor jako takový, virus přišel zvenku a my všichni se učíme zorientovat v oblasti, které nerozumíme. Najednou jsme všichni experti na respirátory FFP2 vs. FFP3 a někteří z nás možná šijí roušky pro nedalekou nemocnici.

    Staré přísloví říká, že žádná kaše se nejí tak horká, jak se uvaří. Už dnes desítky či stovky týmů pracují na objevení vakcíny či přímo léku na CoV19. Testuje se mnoho existujících léčiv, jestli by neřešily problémy spojené s tímto novým virem a nesnížily jeho smrtnost a případné dlouhodobé následky po vyléčení. Jedna z dnešních zpráv říká, že Škoda Auto se chystá místo aut vyrábět respirátory a divadelníci šijí roušky, Také historie španělské chřipky z let 1918-19 říká, že smrtnost viru postupně klesala. Dnes máme k dispozici sto let vývoje zdravotnictví, vynikající lékařskou péči a obrovskou inovativní kapacitu. Zkrátka věřím, že dříve či později se lidstvo s touto situací srovná a zrovna tak ekonomika se vrátí do normálních kolejí.

     

    Netuším, jestli dno trhů přijde tento týden, za měsíc nebo až za rok, ale pro investory s dostatečně dlouhým investičním horizontem ten razantní pokles posledních 4 týdnů přinesl příležitost zainvestovat do akcií za podmínek, které jsme tu neměli od konce roku 2015. Proto bych zvážil postupný návrat do trhů či navýšení pozic u investorů, kteří mají prostředky, čas a přiměřenou averzi k riziku.

     

    (úvaha je má vlastní, nemusí nutně vyjadřovat názor společnosti BNPP AM).

     

    Komentovat příspěvek

    Komentáře mohou vkládat pouze registrovaní.