Jan Manak, BNP Paribas AM

Další weblog Poradci-sobě.cz

  • Kategorie



  • Autor blogu

    Jan Maňák

    „I po dvaceti letech na trzích se stále učím... kromě číslovky ani po 5 letech nemusím na tomto mottu nic měnit :)”

    Společnost: BNP Paribas Investment Partners

    Pracovní pozice: Ředitel obchodu pro ČR, Polsko a Slovensko

    Specializace: Investice

    Region: Praha a Středočeský kraj

    Harcovník finančních trhů. krizi roku 1997 jsem prošel jako dealer na peněžních a derivátových trzích (GiroCredit ČR a Erstebank ČR), následně jsem se 6 let staral o Treasury potřeby velkých českých společností abych se 2 roky staral o nabídku investičních produktů České spořitelny. Od léta 2008 zastřešuji investiční produkty BNP Paribas Asset Management v regionu CEE. Poradci a klienti mé fondy znají pod jmény Parvest, BNP Paribas L1, BNP Paribas Plan a další. Moji přímí klienti jsou privátní bankéři, brokeři, instituce, správci fondů. Nepřímo každý, kdo se někdy zajímal o investice.

    Nový penzijní projekt v Polsku

    Z regionu střední Evropy chodily v posledních letech spíš špatné zprávy pro tamní penzijní fondy. Polsko v roce 2013 snížilo jednorázově vládní dluh tak, že škrtlo pohledávky 2. pilířových penzijních fondů. Následovalo tak Maďarsko, inspirovalo Slovensko a v poslední fázi také likvidaci 2. pilíře v ČR.

    Pro zájemce o příipomenutí polské cesty likvidace II. pilíře doporučuji článek

    https://www.penize.cz/duchodove-sporeni/287664-polska-lekce-jak-se-krouti-krkem-penzijnim-fondum

    Polsko teď připravuje spuštění zaměstnaneckých penzijních fondů (3. pilíř),  které by mohly řešit problém se stárnutím populace našich severních sousedů. Nový projekt by se mohl týkat až 11 milionů pracujících Poláků.

    Nový program je známý pod anglickou zkratkou ECP (Employee Capital Pension), nebo pod polskou PPK. Fondy budou nastavené jako povinné, ale zaměstnanec bude mít právo se z něj vyvázat. Podle britských zkušeností se očekává, že se systému zúčastní 70-80% oprávněných osob. Roční příspěvky by mohly dosahovat cca 10 miliard PLN (cca 59 miliard korun).

    Příspěvky do nových fondů budou platit zaměstnanci (2%-4%) a zaměstnavatelé (1,5%-4%) z hrubé mzdy zaměstnance. Celkově se tedy příspěvek bude pohybovat na úrovni 3,5-8% hrubé mzdy. Celý program zahrnuje také nějakou formu vládní podpory (zatím bez bližší specifikace).

    V českých podmínkách by odvod průměrného zaměstnance dosahoval cca 2 230 korun měsíčně (průměrná mzda 31 851 koruna x průměrný odvod 7%), což je asi 3,3-násobek dnešního průměrného měsíčního příspěvku do penzijního připojištění před státní podporou  (673 korun).

    Nové zaměstnanecké penzijní fondy budou moct vést správcovské společnosti (TFI), pojišťovny  i penzijní fondy. Pokud se odbory a vedení společnosti nedohodnou na správci, potom by se jím měl stát polský státní Rozvojový fond. Každý poskytovatel bude mít za povinnost nabídnout aspoň 5 různých profilů na bázi cílového data. Správcovský poplatek bude omezen na 0,5% a výkonnostní poplatek na dalším 0,1%.

    Implementace by měla probíhat ve 4 vlnách, podle podle počtu zaměstnanců společnosti.

    Celý systém ještě není schválen, nicméně by měl vstoupit v platnost na začátku příštího roku. Co bude s dosavadními penzijními fondy, to jsem se nedočetl.

    Je dobře, že největší země v regionu přistoupila k tomuto systému, který umožní cca čtvrtině populace zajistit si důstojné stáří.

    Je také nasnadě, že tento systém je státem podporovaný, protože na rozdíl od II. pilíře stát o nic nepřichází kromě nějakých státních podpor a/nebo daňových úlev, protože příspěvky platí zaměstnanci a zaměstnavatelé. To by se mohlo líbit politickým špičkám v dalších zemích regionu střední a východní Evropy.

     

    Vývoj v Polsku musí sledovat zdejší penzijní fondy a také poradenská veřejnost. Polsko je velká a vlivná země, pokud její nový systém zaměstnavatelských penzijních fondů uspěje, asi bude kopírovaný v dalších zemích regionu, které trpí podobnými neduhy – stárnutím obyvatelstva, migrací mladých do zahraničí, závislostí důchodců na 1. průběžně vypláceném pilíři.

    Zatímco při 2. pilíři si zdejší penzijní fondy vylobovaly, že mohly být jediní poskytovatelé; v Polsku se naopak penzijní společnosti kvalifikovaly až na poslední chvíli, systém byl designovaný pro běžné správcovské firmy a pojišťovny. Nicméně záměr vlády byl nepřipustit vysokou koncentraci a do hry přizvaly i klasické penzijní fondy. A to je dobře, preferoval bych, aby i v ČR byla větší konkurence mezi poskytovateli státem preferovaného penzijního řešení.

    A proč by měl být vývoj v Polsku hrozbou pro poradce v Čechách? Protože k volbě poskytovatele penzijního řešení dochází na úrovni společnosti, všichni zaměstnanci téže firmy budou mít třeba odlišný penzijní plán, ale od stejného poskytovatele.

    Pro zájemce o více čtení na toto téma v angličtině doporučuji:

    https://www.ipe.com/countries/cee/poland-relaxes-management-rules-for-auto-enrolment-pensions/10024481.article

    http://www.funds-europe.com/news/inside-view-are-poland-s-new-pensions-fit-for-purpose

    (ze kterého jsem čerpal prakticky vše v tomto příspěvku).

    a https://www.ipe.com/pensions/country-reports/cee/polands-40bn-transition/10022465.article

     

    Komentovat příspěvek

    Komentáře mohou vkládat pouze registrovaní.