Bankovní tituly – zajímavá investiční příležitost
Poslední tři roky se investoři vyhýbají akciím finančních institucí. Za posledních 30 let banky nikdy nebyly tak levné v porovnání se zbytkem trhu, jako jsou nyní. Zatímco evropský bankovní sektor se obchoduje zhruba za svou účetní hodnotu (P/BV=1), zbytek trhu se obchoduje za 2,1-násobek účetní hodnoty. Poprvé se nůžky rozevřely v době prasknutí tzv. „dot.com“ bubliny, nicméně v současnosti jsou finanční tituly ještě levnější proti zbytku trhu. Obr e.1 banky. doc
Investoři se vyhýbají bankám zejména v obavách ze ztrát z držených vládních dluhopisů jižního křídla eurozóny. Další obavy plynou z růstu úrokových sazeb. Očekáváme, že sazby v eurozóně, stejně jako v USA půjdou nahoru, ale ne tolik, aby poškodily zdraví finančních institucí. Domníváme se také, že prostředí, ve kterém banky operují, se zlepšuje. Podniky donedávna snižovaly náklady i zadlužení. V současnosti však začínají expandovat a potřebují financování. Roste zájem domácností o hypotéky i kreditní karty.
V neposlední řadě jsou banky významné dividendové tituly a dividendy jsou pro akciové investory významnou částí celkového příjmu a dividendové tituly trpí nižší volatilitou, než široký akciový index.
Jaké banky považujeme za zajímavou příležitost? Líbí se nám jádrové banky s vysokou kapitalizací, silnou tržní pozicí a tradičním business modelem kdekoliv na světě. Naopak opatrnější jsme vůči titulům s vysokým podílem investičního bankovnictví. Tento sektor bude muset do budoucna čelit přísnější regulaci. Trh přitom doposud mezi obchodními modely nerozlišuje, ale historie potvrzuje, že v oživení se jádrovým bankám daří lépe. Například v období asijské krize (1997) klesaly všechny segmenty finančních titulů stejně, trh začal rozlišovat mezi různými segmenty až při následném vzestupu.
(redakčně vymazáno – nepovolená reklama)
Komentáře: 11
Komentovat příspěvek
Komentáře mohou vkládat pouze registrovaní.
Dobrý den,
s kupováním bank v indexech (podílových fondech) bych ještě počkal. Některé banky ještě mohou mít problémy vyplývající z jejich expozice v jižních státech Evropy – se sníženou ziskovostí určitě. Ve Španělsku nebyly zatím vyřešeny úvěrové zátěže kampeliček a malých bank, které poskytovaly půjčky do developerských projektů, které následně krachly. V Americe také pokračuje konsolidace bank, řada malých končí. S nástupem Basel II. bankám, kterým klesl rating, nastaly těžké časy ohledně úvěrů a kapitálové přiměřenosti úvěrů pro jednu společnost. Řada firem si dnes raději půjčuje na burze ( o tom někdy více v jednom z budoucích espress, které nepravidelně vydávám). Nepočítám proto, že by bankám významně rostly zisky z tohoto segmentu. Navíc, pokud se v EU podaří prosadit nové zásady pro poskytování hypoték občanům (vše proběhlo nedávno tiskem), poklesnou bankám zisky i z poskytování hypoték. Jinými slovy – je zde příliš neznámých. Na druhou stranu selektivně vznikají zajímavé příležitosti, jak tohoto stavu využít. Využívám je pro nákup jednotlivých akcií do dynamického portfolia. ETF nebo fondy z bankovního sektoru ale neplánuji v dohledné době (minimálně podzim 2011) kupovat.
Dobrý den, také se nechystám nakupovat ETF
, myslím, že jsem našel shodu.
ETF replikují celý index a já jsem celkem jasně zmínil, jaký segment globálních finančních firem považujeme za zajímavý. Ve skutečnosti se domnívám, že rostoucí využití ETF dává větší příležitost aktivním správcům, protože ETF zvyšují korelaci mezi dobrými a špatnými tituly.
Příspěvek byl z velké části o tom, že Vámi zmíněné obavy jsou na místě, ale jsou do velké míry započítané v cenách. Váš pohled je prostě tržní konsesus v této chvíli. Většina vámi zmíněných obav míří na evropské banky (Basel II, Řecko). Ani jedna z výhrad není relevantní pro systémově důležité banky aktivní mimo EU, například Wells Fargo. Pravda je, že diskont takové banky je nižší, než její obdoby v eurozoně.
V neposlední řadě, pokud si půjde korporát pro peníze na burzu, také to bude pro banku výhodné, protože na emisi vydělá ve formě poplatků pro investiční bankovnictví a přitom kreditní rizko se rozmělní i mimo bankovní knihy.
V článku argumentuji 30-letým spreadem mezi bankami a nebankami. Nevylučuji, že se spread bude ještě v následujících týdnech rozšiřovat, ale ve stredním horizontu je to zajímavá investiční myšlenka.
P/BV je užitečný ukazatel za předpokladu, že jsou dobře oceněné položky v rozvaze. A u bank mám k tomu hodně moc velkou nedůvěru. Deriváty se oceňují jen v reálné hodnotě, kapitálová přiměřenost se fixluje a manipuluje se tak i celkovou ekvitou čili book value. Na banky jsem moc velká konzerva. Nedoporučuji klientům mít v bankách peníze, což výhodnější věřitelská pozice. Takže bankovní akcie fakt ne. Pokud má firma podrozvahovou sumu třeba 10ti násobek sumy bilanční, tak cítím značný nedostatek informací pro relevatní posouzení finanční situace.
Možná, že je to výhodná investice, ale pro mě je to s rizikem, které se vůbec nedá odhadnout.
Dobrý večer Ondřeji, omlouvám se za zpoždění. Samozřejmě, nemůžu vyloučit pochybení při ocenění aktiv. Osobně se víc bojím těch nejbezpečnějších nástrojů, totiž dluhopisů zemí OECD, které sice nevážou žádný kapitál, ale oceňují se na bázi „accurals“ do splatnosti. Objem derivátů v běžných komerčních bankách je z logiky věci nižší.
Ale samozřejmě máte právo na názor.
(redakčně vymazáno: reklama)
Dobrý večer (ráno:-) Honzo,
myslíte dluhopisy zemí OECD v aktivech bank?
ano, přesně tak.
Přiznám se, že tím, že jsem odkázán na výroční zprávy z netu, tak ty jejich investiční majetky k obchodování a držené do splatnosti nejsem schopný rozklíčovat. Proto se takhle blbě ptám:-)
Ano, většina dluhopisů je v bankách držena v portfoliích do splatnosti, banky mají velmi omezenou možnost přesouvat aktiva mezi portfolii do splatnosti a k obchodování. Myslím, že se to týká většiny vládních dluhopisů, držených bankami. To se týká Evropy, mimoevropské standardy neznám.
V ČR to nebývají významné položky v rozvaze. Tam je „průser“, když mají velkou duraci. Až se jim zvednou sazby kvůli inflaci, tak jim klesne reálná hodnota jako hrom. Jenže to je zase otázka, jak oni to zaúčtujou, když to drží do splatnosti a ne k obchodování. Přecenění aktiv držených do splatnosti bude asi spíš na základě nějaké míry očekávaného defaultu ne?
Pokud čekáte, že emitent závazky splní, pak není nutné přeceňovat. Reálně hodnota sice dočasně klesne, ale jediný problém jsou náklady obětované příležitosti, které přes výsledovku neženete. Ve výsledovce se průběžně promítne nižší úrokový výnos, než jaký je právě na trh obvyklý.
Pokud pochybujete o splacení jistiny, je oprávkování na místě. Jenže si nějak neumím představit, kdo by dnes oprávkoval suverénní dluh státu eurozóny. Který auditor na to asi tlačí. Ale třeba se to dělá, jen o tom nevíme …
No je to alchymie. Zase na druhou stranu investiční majetek držený do splatnosti pak má úplně jinou cenu účetní a tržní. A což u nemovitostí je to také. Ovšem DHM zase tvoří u bank v rozvaze úplně zanedbatelnou položku. Závěr je ten, že bychom si měli dát pozor na to, co banky počítají do svých likvidních aktiv.